FILMOVÉ TIPY #10: Peggy Sue se vdává

Snímek nabízí v obsazení zvučná herecká jména – Helen Hunt, Nicholas Cage nebo Jim Carrey. Právě poslední jmenovaný je tím, proč jsem se k tomuto filmu dostal. Nedávno jsem si prohlédl filmografii Jima Carreyho a napadlo mě, že bych si jeho hereckou kariéru připomněl hezky od začátku. Prvním nejstarším filmem, který jsem byl schopný nalézt v českém dabingu byl, již zmíněný, Pro jedno kousnutí. Tam si Jim zahrál hlavní roli. V díle Peggy Sue se vdává tomu nakonec tak nebylo. Pojďme se na to mrknout postupně.

 

Jim Carrey tu hraje spíše vedlejší roli, stejně tak i Helen Hunt. Podium patří dvojici Nicholas Cage (Charlie) a Catherine Hicks (Peggy). Tato dvojice tu ztvární roli rozvedené dvojice, která se shodou náhod vlastně dostane zase dohromady, nebo vlastně ne. Jak to k sakru je? Peggy si vyrazí na ples, na takové setkání spolužáků ze střední školy. Potkává staré známe a je jasné, že přijde na přetřes i otázka na její rozbité manželství. Peggy bilancuje a přemýšlí nad tím, jaké by to asi bylo, kdyby v mládí věděla co dnes. Na závěr plesu se vyhlašuje nejúspěšnější pár. Shodou okolností se stane vítězkou tamní „soutěže“ o nejlepší pár a jakmile vystoupá na podium, dolehne na ni tíha pozornosti a  omdlí. Probudí se záhy, ale něco není v pořádku, píše se rok 1960. Peggy má skvělou příležitost změnit svoji budoucnost. Jak s tím naloží?

S odstupem času budu asi těžko hodnotit, jaký měl dosah tenhle film ve své době. Faktem ale je, že mnohé i starší kousky jsou skvělými trháky i dnes. To však není případ tohoto snímku. Film není vyloženě blbej nebo nudnej, ale přišlo mi to vše takové táhlé jak sopel a žádná postava nebyla tak nějak uvěřitelná. Johnyho Cagee mám vcelku rád, ale tady mě sral a pořád jsem tak pokukoval kdy se nascéně objeví Jim Carrey. Helen Hunt jsem nevyhlížel, protože jako dcera matky, která odcestovala do minulosti, vlastně ještě neexistovala 😀 Myslím že film by se dal smrsknout do sedmdesáti minut a mohl by tak být o půl hodiny kratší. Cestování do minulosti, i přes provedenou formu (omdlení na podiu) už bylo ve filmech nesčetněkrát použito, a fungovalo to. Třeba Návrat do budoucnosti (1985) o rok starší film. 

Závěrem bych tenhle film řadil mezi ty, které nemusíte sledovat po celou dobu, ale lze si jej pustit u vaření, škrábání se na prdeli nebo při žonglování. Protože po hodině se začnete v křesle ošívat jak malé děcko napumpované cukrem, chtě něco vyvádět. Film si u mě nedokázal udržet pozornost po celou dobu.  Je to takový ten načechraný film alá Rosamunde Pilcher táhlá romantika. Ono neustálé opakování jména Peggy Sue vám rozezní v uších něco jako Penisů. Pokud si nepotřebujete rozšiřovat obzory o další film se známými herci, mrkněte se zase na Návrat do budoucnosti 😉

One comment

  1. Souhlasím s článkem a několika větami, složíte větu dobře, chápu, co tím myslíte, budu si tím vytvářet názor, protože v tomto článku mi připomíná něco v minulosti v mém životě .. Našel jsem zde pěkné příspěvky. Miluji způsob, nejlépe píšete. Tak dokonalý!

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *