Želvy Ninja jsou dozajista fenoménem, hlavně pro ty, kteří jejich devadesátkový bům zažili na vlastní kůži. Želvy byly v televizi, na skládačkách, obrázcích, omalovánkách, žvejkačkách, no prostě všude. Jak to všechno vlastně začalo? Jak se zrodily? To se dozvíte v následujících řádcích nebo v přiloženém videu z prvního epizody animovaného seriálu. Malý chlapec Chester Manley si jednoho dne zašel do zverimexu a koupil si tu čtyři malé želvičky. S nově zakoupenými přírůstky do rodiny se vracel domů. Po cestě však zahlédl slepce, který se zrovna za pomocí své bílé hole, rozhodl přejít přes silnici. K němu se však řítil velkou rychlostí nákladní automobil. Rozhodně neměl co k dočinění se základním dodržováním rychlosti ve městě a náklad, který vezl, také nebyl zrovna bezpečný. Chester, ač mladý chlapec, zasáhl právě včas, když se rozběhl k neznámému slepci a strhl jej mimo trať nákladního vozu. Řidič dupnul na brzdy sice pozdě, ale přece. Strhl volant a vyboural se. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Zatímco se Chester zvedal a kontroloval zachráněného může, hned se zajímal o to, kde v tom humbuku zanechal své čtyři želvičky.

Převrácený nákladní vůz, z jehož nákladního prostoru vytékala zvláštní a zeleně světélkující hmota, spláchla všechny čtyři želvy do kanalizace. Zelená látka – Mutagen – je kontaminovala natolik, že z nich vyrostli inteligentní tvorové. Jakoby se látkou urychlily milióny let evoluce. Želvy tak logicky uvažují, chodí vzpřímeně a hlavně mají smysl pro humor.

fotozdroj: http://www.moviestillsdb.com/movies/teenage-mutant-ninja-turtles-i100758/b83aa4

V kanalizaci se o ně odmalička stará mistr Sensei zvaný Tříska, který má k želvám velice blízko. Také se dostal do kontaktu s Mutagenem, který jej přeměnil v krysu. K jeho podrobnostem a osudovém příběhu se dostaneme později. Vzhledem k tomu, že svět mimo kanalizace, tedy svět tam nahoře je drsný, rozhodl se Tříska věnovat učení bojového umění pro své nové zelené svěřence. Dal jim jména po historických a světoznámých renesančních umělcích, naučil je pokoře a čestnosti. 

fotozdroj: http://www.moviestillsdb.com/movies/teenage-mutant-ninja-turtles-i100758/796acc

Leonardo je charakterizován modrým šátkem. Je nejstarší a patří mezi nejrozumější želváky z party. Je takovou vůdčí osobností a nejlépe si porozumí s Třískou. K boji užívá dvou mečů zvaných Ninjato. Dalším do party je Raphael, kterému není rebelanství zas tak cízí pojem. Je druhý nejstarší z želv, k boji je připraven vždy s dvojicí trojzubých dýk zvaných Sai a nosí červený šátek. Inklinuje k cynickému humoru. Třetím, ve čtyřčlené partě, je Michelangelo. Pod oranžovým šátkem se skrývá nejveselejší želví kopa celé partičky.

fotozdroj: http://www.moviestillsdb.com/movies/teenage-mutant-ninja-turtles-i100758/12406c

Je z téhle rodinky nejmladší, věčně usměvavý, dobrosrdečný smíšek a vtipálek v jedné osobě. K obraně i útoku mu slouží dvojice Nunchucku. Těžko mezi nimi najdete většího milovníka pizzy než právě jeho. Želví tým uzavírá Donatello. Přemýšlivý a vynalézavý Donatello, který nosí fialový šátek, tvoří pro partu spoustu technických vychytávek. Dokáže z obyčejné dodávky vyždímat maximum a vytvořit z ní neobyčejný automobil plný vychytávek. Je takovým Myšpulínem ze Čtyřlístku 🙂 Díky svému technickému zařazení inklinuje k boji nejméně. Pokud se však do souboje pustí, může se opřít o útočnou hůl zvanou Bo.

fotozdroj: http://www.moviestillsdb.com/movies/teenage-mutant-ninja-turtles-i100758/24e2e4f9

Je na čase si odtajnit příběh Třísky. Děj se od Manhattanu, kde se želvy zrodily, odehrál v na hony vzdáleném Japonsku před několika lety. Hamato Yoshi – Tříska – působil v japonském klanu Foot. Tamním učencům kázal o moudrosti a pokoře. Ovšem vůdcem tohoto klanu se chtěl stát Oroku Saki – znám jako Trhač, či Plechová huba 🙂 Trhačovi se podařilo pomocí lsti vyhnat Třísku z klanu. Ten byl vyhnán do Ameriky, kde se později setkal s Mutagenem a také se želvami. V mezidobí se z váženého Foot klanu stal zločinecký gang, který se začal rozpínat i po Manhatanu. Vše měl v područí právě Trhač. Kdo by čekal, že se opět setká s Třískou na americké půdě. A proč je Tříska, který byl dříve člověk, zmutovaný do krysy? Zvláštní látka Mutagen zmutovala nejprve želvy do lidské podoby, protože byly naposledy v kontaktu s člověkem. Kdežto Tříska, jako člověk, byl naposledy před kontaminací s Mutagenem v kontaktu s krysou. Takže jej zákonitě proměnila v hlodavce s lidskými vlastnostmi. Naše partička čtyř želv tak touží po tom, aby se s trhačem setkala, získala mutagen a opět navrátila pro svého mistra Třísku jeho lidskou podobu.

Poprvé se Želvy Ninja objevily v květnu roku 1984 a to ve formě komiksu o množství 3000 výtisků. U nás se Želvy Ninja proslavily hlavně díky animovanému seriálu, který čítal přes 70 epizod. Na motivy Želv Ninja vzniklo také spousta (6) filmů. První dva snímky považuju za povedené, i když budí rozporuplné názory a pohledy na něj od diváků.

 

Po delším úvodníku se konečně můžeme společně vrhnout na hru Teenage Mutant Ninja Turtles III: Manhattan Project. Jakmile hru spustíte, bez nějakého čekání se rozjede velice svižné a efektivní intro. Není nijak dlouhé a přitom v něm zazní obrazově vlastně všechno důležité. Vše hezky střižené v pozadí s legendární hudební znělkou v pozadí. Hra nabízí dva módy, tradičně pro jednoho hráče nebo můžete k bojům přizvat kamaráda. Tím druhým módem je jakási vyšší obtížnost hraní ve dvou hráčích. V dalším kroku si můžete vybrat se kterým želvákem se vrhnete do hry. Nemusíte být však příliš nerozhodní, když nevíte s kým hru rozjedete.

Postavy lze po určité době přímo ve hře vyměnit. Na obrazovce pohybujete s postavou klasicky, pochodujete s postavičkou z levého kraje do pravého. Vždy když popojdete určitý kousek, průchod dál se zastaví, na obrazovce se vyrojí několik nepřátelských zástupců klanu Foot a také trhačových přisluhovačů. Jakmile je všechny pobijete, můžete směle popojít zase o kus dále. Tenhle systém je kupříkladu ve hře Double Dragon. A nutno dodat, že funguje skvěle.

Abych nezabředl do principů hry ještě hlouběji, vrátím se k volbě želv. Na herní obrazovce máte dole umístěno několik ukazatelů. Je tam portrét želvy, za kterou hrajete. Pokud vám dojde životní energie, která se skládá z šestnácti čárek, želvák upadne do mdlob a v tuto chvíli máte možnost volby mezi ostatními z party, nebo klidně můžete pokračovat se stejnou želví postavou i nadále. Navíc pokračujete přesně od místa, kde jste skončili. Ovšem přijdete tak o jeden život. Jakmile přijdete o všechny životy, máte v zásobě ještě tři pokračování. V tomto případě pokračujete od začátku daného úrovně/kola/levelu, kde jste skonali naposledy.

Životní energii vám může odebírat buď útok nepřítele, když vás zasáhne jeho pěst či zbraň. Můžete však také využít speciální útok želvy, který se hodí hojně využívat v obklíčení nebo na závěrečné bossy. Ovšem každé užití tohoto útoku vás stojí jednu čáru energie. Je to taková čestná a vyrovnávací cena za efektivní útok. Můžete jej provádět stále, když už máte poslední čáru života, ta vám zůstane i při použití tohoto útoku do té doby, než vás nepřítel zasáhne. Dalšími ukazateli jsou skóre, kdy za každých sto tisíc přibude život, jejichž počet zobrazuje číslo úplně dole. Každá z želv má svůj osobitý útok. Mě osobně nejvíc sedí útoky Raphaella a Leonarda. Ráfek se roztoči kolem své osy a po vzoru Supermana či Raidena z Mortal Kombat proletí hlavou vpřed na nepřítele. Leonardův útok se hodí v případě, kdy se na na něj vyrojí nepřátele z obou stran. Ve stoje a na místě se roztočí kolem své osy, vytasí oba meče a v jeho blízkosti nemá na přežití nikdo nejmenší šanci.

Pokud se podíváme na jednotlivé úrovně, nabizí se líbivá pestrost a zároveň navazující logičnost, která postupuje podle příběhu. Když tak koukám kolem sebe, po písmenkách tohoto článku, vidím, že jsme si příběh hry samotné nepředstavili. Takže jdeme na to. Želví ninjové si krásně lebedí na pláži na Floridě. Užívají letního dne a celkové pohody. Už tady v obrázkovém intru se mi líbil ten smysl pro humor, který je i v seriálu. Aneb vyobrazení želvy s nafukovacím kruhem. To je jako dávat rybě šnorchl 🙂 Pokračujme v příběhu. Na té pohodové pláži mají také televizi a čekají, až se konečně objeví zase April O´Neilová (redaktorka a kamarádka viz. výše uvedené video z první epizody seriálu) a začne zpravodajství. Jakmile začne, vysílání se přeruší a na obrazovce se obejví Trhač.

Velký protivník a nepřítel želv i Třísky totiž unesl April a k tomu i celý Manhattan. Vytrhl jej doslova ze země a stalo se z něj levitující město, kde panuje tvrdá ruka Trhače a všudypřítomný klan Foot. Je tedy na naší čtveřici, aby se vydala April zachránit. Nemůže se tedy začít jinde, než na pláži. Coby hráč v roli jedné z želv si projdete postupně logicky navazující úrovně – od pláže, moře, ponorky, přes most, Manhattan až do podzemní kanalizace a technodrom a další. Všechna ta prostředí mi přišla velice nápaditá. Vojáci Foot na vás vyskakují z vrtulníku, sjedou ze sloupu veřejného osvětlení, vyskočí z písku, zrodí se ze sochy a celkový nástup na scénu není vůbec nudný a repetitivní. To se mi hodně líbilo. Podobně je tomu i u závěrečných bosů každé úrovně. Jakmile dojdete na místo souboje, změní se hudba a odněkud se vynoří nepřítel. Je to hodně povedené, protože u mnohých her té doby jste prostě došli už k nachystanému nepříteli, který stál staticky na místě.

I když hra nenabízí zas tolik možností útoků, vůbec to nevadí, ba naopak. Tradičně můžete soupeře mlátit zbraní, nabodnout a hodit jej za sebe nebo kopat. Ovšem kopy nejde provádět klasicky, ale jen když vyskočíte. Ať to zní jakkoliv blbě, funguje to skvěle. Prostě je to všechno svižné a tak akorát dlouhé. I když mi v závěrečném kole přišlo prostředí přetechnizované a repetitivní, naštěstí to netrvalo dlouho jej přejít a dostat se tak zdárně ke konci hry. Přišlo mi, v porovnání s předchozími koly, jakoby bylo to konečné dějství v level designu uspěcháné a nahonem doděláné. Každopádně celkový dojem ze hry to nekazí a třeba se někomu zrovna tahle fáze hry bude líbit.

Nepřátelských jednotek je tu vcelku pestré množství. I když se většina z nich skládá z obyčejných a řadových vojáků klanu Foot, jejich barvy kombinéz se liší. Každá barva tak trošku vyznačuje styl útoku, zbraň a jejich chování. Jako první a základní pěchotu potkáte fialové bojovníky, kteří dokáží prakticky jen mlátit nebo kopat. Později se setkáte s dalšími (opět barevně odlišenými) přisluhovači a každý z nich má jiný druh útoku a jiné užití zbraní (bumerang, hvězdice, házení písku do očí, oštěpy, háži po vás závaží, nože atp.). Samotná pěchota je příliš slabá na to, aby vás zastavila a tak vám trhač narve do cesty spoustu technologických vychytávek, kterými jej zásobuje Krang. Jsou jimi různé lasery, roboti, zmutovaní lidé jako Rocksteady a Bebop a mnoho dalších. 

Je asi zbytečné spoustu z nepřátel vyjmenovávat. Želvy Ninja jsou povedeným počinem a Manhattan project je hrou, která i když je na motivy známého seriálu, tak se opravdu povedla. Bývá totiž zvykem, že se hry podle filmové předlohy většinou odfláknou, jen aby se rychle vydaly. Z mého osobního pohledu je Manhattan Project jedna z TOP her na původní osmibitové Nintendo. Na závěr bych také rád zmínil, že i hra si zachovala smysl pro humor z původního animovaného seriálu.

Vtip dotvářejí malé animace, které však dokazují, že z maličkostí se sestávají velké věci. Hned na začátku, když necháte svoji postavu jen tak stát, začne si hrát se svojí zbraní a mrkne na vás. Pěkně vyobrazený smysl pro humor je i v pádech do děr v první misi, na dřevěném molu. Želvák zahučí do díry, přičemž krunýř stále levituje nad dírou a spadne za ním o něco později. Z díry vyskočí komiksová bublinka: "Are We Having Fun Yet?" Při hraní na konzoli jsem si nikdy nestil ten text přečíst celý, protože se objevil opravdu jen na malý okamžik 🙂 S želvou můžete taky přepadnout přes okraj výtahu nebo ponorky, načež tenhle pád doprovází výtečný zvuk hvizdu. Prostě povedená hra se vším všudy. Berte v potaz, že šlo o osmibity. Takže tvůrcům se klaním a jsem rád, že jsem si hru zase po desítkách let užíval stále stejně. Někde se tu bude potulovat odkaz na můj videoprůchod hrou s komentářem. Takže Vám přeji příjemnou zábavu a u dalšího článku se budu těšit, na sečtenou!

Teenage Mutant Ninja Turtles III: Manhattan project jsem rozehrál a dohrál za svůj život několikrát. Přesné číslo si nedokážu nějak definovat. Ale hra mě bavila v deseti, dvanácti, dvaceti i třiceti letech pořád stejně. Je jasné, že první nadšenecké hraní nic nenahradí. Ale je fajn, že jsou hry z dětství, které přežijí desítky let a díky hratelnosti slaví úspěch i dnes. Mé poslední hraní se tak datuje na Silvestra roku 2016, kdy jsem si pro Vás připravil průchod celou hrou. Natáčel jsem ji na dva zátahy. Pokud se tedy chcete mrknout jak hra vypadá tak neváhejte kliknout níže na seznam videí, hoďte se do pohody a některé rage momenty berte s nadsázkou 🙂

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *