Událo se v listopadu

Tak milí čtenáři a diváci. Tradiční články o hrách moc nepřibývají, namísto nich je tu další blogovací výcuc toho, co se děje v zákulisí. Je fakt, že v herním světě trávím zhruba stále stejný čas, jako dříve. Ovšem vlivem toho, že veškeré mé hraní putuje na Youtube jako Let´s play video, tak není moc o čem psát. Proto se snažím postovat alespoň nějaké ty Deníky hráče. Je to bída a já jsem si toho vědom.

Deník hráče – I Am Alive ukončen dřív, než začal

Tahle hra sice neevokuje to, s čím bych se snažil tady na blogu prezentovat – starší hry. Ovšem díky natáčení her na Youtube si všechny staré kousky šetřím na průchod hrou právě tam, i s mým komentářem. Aby web nestagnoval, začal jsem tu právě pokusy o Deníky hráče. Má jít o hry, které natáčet nechci, ale hraju je a nebylo by na škodu něco o nich utrousit na webu. Ovšem vybíral jsem si hry dost blbě, toho jsem si už vědom 🙂 Vampire Masquerade Bloodlines se mi nějak bugnul a hra nešla spustit, ani po reinstalu. Takže jsem se na ni regulérně vykálel jak v let´s playi tak i v deníku. Jako další jsem si zvolil I Am Alive.

​I Am Alive

Hra vypadala opravdu parádně. Mnozí si stěžovali na grafický kabátek hry, jeho barevnou nepestrost atp. Já osobně na grafice nevidím vůbec nic špatného. Ostatně, jste na stránkách osoby, která zbožňuje některé vybrané hry z Atari. Tam vám moc barev také nehraje 🙂 V I Am Alive jsem se na začátku vcelku bavil. Hra má zajímavé prvky ovládání, pěkný příběh (zřejmě). V roli hlavního hrdiny se snažíte najít svoji rodinu a příběh je vyprávěn také formou kamerových záznamů.

​I Am Alive

Toulání se městem plném zbořenin a prach je uchvacující. Tu a tam vlaje US vlajka, potrhaná a zaprášena, jakoby na půl zlomená, stejně jako dům, který se snaží vlnám zemětřesení naposledy odolat. Takže kde je zakopanej pes? Zřejmě někde hluboko pod městem. Ovšem kámen úrazu je soubojový systém. Překousnul jsem spoustu věcí, ale tohle nešlo. Ale já se snažil! Neustále jsem se ke hře vracel a znova se pouštěl od posledního sejvu do boje a to doslova.

​I Am Alive

Potíž je v tom, že se hra ukládá sama do záchytných bodů. Po cestě mezi nimi si můžete nasbírat nějaké to "Opakování" navíc. Což není žádny save, ale je to možnost od poslední smrti opakovat lokaci znova. Přesněji začnete tam, kde jste zhynuli a odečte se vám jedno "Opakování". Jakmile se tahle položka dostane na nulu, jdete zase od posledního Checkpointu. Vzhledem k totálně debilnímu bojovému systému hry a takřka absencí střelné zbraně vás ta hra začne strašně srát. Modelová situace. Městem se uličkami dostanete přes plot, naskočí cut scéna, která zračí, že jste zřejmě vlezli na dvorek přes očůraný plot tří borců, jež si samozřejmě tenhle "hydrant" hájí a jdou po vás. Jsou tři, dva mají pistoli, jeden mačetu. A co máte vy? Mačetu a zbraň bez nábojů.

​I Am Alive

Hra učí, že při zamíření zbraní můžete vyhrožovat a dotyčný se zalekne a i když nemáte náboje, můžete k němu přijít a buď ho profackovat nebo zkopnout do díry v silnici. I když je město po katastrofálním zemětřesení, stále vypadají místní silnice lépe jako u nás. Děr kam lze někoho skopnout není mnoho. Easter egg, pokud čteš tento článek podrobně a né jen nadpis, napiš tady nebo na fb do komentáře pod článek: banánová cibule v kostce s kroasánem od hellhouse Konec Easter eggu. Lékárniček je poskrovnu a tak tahle bitka dopadne tak, že namířím na jednoho, druhej do mě začne pálit a jsem mrtvý. Zkusím tedy zamířit na toho se zbraní, přijdu k němu (je vylekaný), zvolím zabití z blízka. To ty zbylé dva zřejmě rozčílí a také díky skvělé kameře mě odpraví jedním švihnutím mačetou. A ouha, došla opakování, šoupnem tě zas na začátek města, však si rád projdeš všechno od znova. 

I Am Alive

Nechci být ke hře zlý, ale tahle pasáž mě při opětovném hraní srala tak, že jsem hru odinstaloval a už se budu jen těšit, až průchod hrou zkouknu jinde, viď slečno Ms.Repulsive. Šel jsem se kouknout na databázi-her, protože mě zajímal pohled ostatních hráčů a dost lidí hra oslovila na 90% hodnocení. Některý z uživatelů tam popisoval pasáž, kdy získáte ve hře kuši s šípy, že od té doby je hra snesitelnější (šípem se zbavíte nepřítele a pak si jej zas vezmete). Bohužel jsem se k ní nedostal a zazdil hru už v počáteční fázi.

Alan Wake

Podobné rozčarování jsem měl také u Alana Wakea. Opět zajímavý příběh, zasazení, atmosféra. Střídání akčních pasáží s klidnými denními. Super. Co mě štvalo byla neustálá repetitivnost v soubojích, kdy jsem se pobíháním v lese nemohl kochat okolím a byl jsem neustále hnán stresem běžet kupředu, svítit, pálit a pořád dokola. Soubojový systém mě tu štval také, ale není špatně udělaný. Je tam kombinace svítilny a zbraně, kdy nepřátelé jsou v temnotě nezranitelní a pálit do nich lze jen když si na ně posvítíte, ovšem zas tak jednoduché to není. Totální rage jsem chytil v souboji s bagrem, zarytí fandové vědí o čem píšu. Alan Wake by byl u mě pecka, kdyby se ubralo soubojů a hodil by se spíš do adventurního hávu. Ale to je jen můj subjektivní pohled, který pro vás nemusí nic znamenat. I tady se budu těšit na průchod hrou od Ms.Repulsive. Na Alana jsem chystal článek ve velice nasíracím duchu, sepsal jsem si dokonce i osnovu. Ale nakonec zlost vyprchala a jí s klidnou hlavou uznal, že výsledný formát článku by byl prakticky o ničem, takže nakonec z toho sešlo úplně.

Věčně rozehraný Gods

Takže nám z Deníku zbývají jen dvě hry – Minecraft a Gods. Minecraft hraju s přestávkami vcelku často. Deník bych chtěl pojmout trošku inspirativněji než to psaní o hovnech doposud. Od posledního psaní tady jsem začal hrát asi dalších pět světů a hledal novou inspiraci. Koukal jsem také na YT na nějaká architektonická (existuje takovéhle skloňování? Pokud ne, nárokuju si na toto svá práva!) videa a je až s podivem, co lidé dokáží za nádherné stavby ve hře uskutečnit. Nápady by nějaké byly, ale převedení do praxe zatím pokulhává. V nevydaných článcích jsem měl další kapitolu připravenou, ale chtěl bych se vydat trošku jiným směrem než tlacháním o tom, jak jsem potkal ovci 😀 Každopádně napadlo mě si v kreativu postavit třeba základnu z Dune 2, kde bych si postavil v poušti přesně takovou, jakou znáte z mé LP série 🙂 To se mi zdá jako vcelku dobrý nápad. Každopádně i proto je Minecraft Deník také u ledu, ovšem pouze dočasně. Co se Gods týče, ten u ledu rozhodně není, jen jsem teď neměl tolik chuti hrát RPGéčko, protože se věnuju momentálně dotažení Strongholda do zdárného konce. Splním si tak další z herních restů. V brzké době Vám představím další plány na prosinec i to co se bude dít po novém roce.

2 komentáře

  1. František Minařík

    I Am Alive dohrál jako let's play Ciminko Bagalovič.

    Odpovědět
    • Hellhouse

      Toho neznám. Kouknu se. Na I Am Alive tak trošku škodolibě čekám až u slečny Repulsivní 🙂 Jak se tam popasuje se systémem soubojů. Má hru v seznámku "plánovaných" stejně jako Alan Wake

      Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *