Deník hráče (Minecraft) 1. část

V mládí jsem se učil stavařem, když jsem ze stavebnice zvané Cheva vytvářel různé stavby a futuristické automobily. Cheva byla větší a levnější varianta světoznámého Lega. S touhle skládačkou strávil hodně času a s každými nově zakoupenými kostičkami jsem mohl upustit uzdu své fantazii zase o trošku více. Víc kostek víc možností. Nepřipomíná vám to něco? Ano, Minecraft! Netajím se tím, že mě hra opravdu chytla a střídavě ji hraju snad už přes rok a půl. Parádně se u ní člověk odpočine (ano i tady si lze v prohlížeči do pozadí pustit hudbu).

Jako první jsem si rozehrál mapku s modem přežití a s absolutní neznalostí jsem se vrhl do hry. Tenhle svět mám stále k dispozici. Občas se tam zakopu a něco nového postavím. Postupně jsem odhaloval další a další možnosti hry a různé recepty přes videa na youtube. Pořád jsem neskutečná lama, co umírá po nesmyslných pádech ze skal. Jsem ten co běhá s dřevěným krumpáčem několik dní a taky ten, co umírá hlady co chvíli. Nesmím opomenout, že jsem také ten, co staví budovu ve tvaru krabice od bot a je na svou stavbu hrdý! Klidné hraní je to co mě baví. Pouze jednou jsem vyzkoušel multiplayer, ve kterém jsem pobyl zhruba sedm minut. Děkuji, odcházím. Ať žije single player 🙂

I když se věnuju zhruba rok natáčením herních videí na youtube, tak si netroufám publikovat Minecraft ve videoformě. Těch tvůrců a videí je tolik, že se v tomhle moři ani nevyplatí plavat. Raději zůstanu sedět na pláži a budu si v klídku a pohodě psát svůj deník. A víte co? Jdeme na to!

Den 1: Vygeneroval jsem si nový svět. Je to vždycky očekávání, kde se spawnu. Jestli někde na opuštěném ostrově, nebo snad někde v džungli. Zjevit se poprvé přímo na ostrově bez zdrojů mi zas tak nevadilo, jako spawny v džungli. Každopádně jsem měl štěstí. Narodil jsem se nedaleko hranice zimního a klasického biomu. Tyhle hranice zbožňuju. Hned mám po ruce několik druhů dřeva, zvířat a dalších surovin. První chvíle jsem se potuloval po okolí a z vysokých kopců pozoroval louky a lesy. Při takovém průzkumu mám rád vždycky tu představu, kde si co v budoucnu postavím. Okolí je krásné.

Jsou tu dvě zátoky, které ve mě hned vyvolaly potřebu výstavby kluziště nebo hokejové arény. Ano. Absolutně zbytečná stavba, která není funkční. Na to si budete muset zvyknout. Prostě stavím kraviny. A na kravíny taky dojde! Když jsem u těch krav, v okolí se jich nachází obstojné množství. Při svém toulání jsem narazil na slepice i prasata. Spawn se tedy nadmíru povedl. Jen jsem prozatím nenašel žádné ovce. Nepatrný kousek od zátoky se tyčí malý ostrůvek, který když jsem zahlédl, hned jsem v něm viděl místečko pro výstavbu prvního skromného obydlí. 

Svým kocháním a těžbou dřeva jsem úplně pozapomněl na hlad, který mě začal sužovat. Zabil jsem pár slepic, zasadil pár semínek obilí. Přišla první noc a já se na ostrůvku ocitl sám. Poprvé pod rouchem děsivé noci. Z dálky na mě koukaly ukrančivými pohledy krávy. Připomnělo mi to trošku epizodu Den krávy ze seriálu South Park. Naše oči se setkaly a chvíli jsme na sebe koukali, prostě jen tak, bez vnímání okolí. Bez ovcí není vlny a bez vlny není postele. Musel jsem tedy přečkat noc v bdělém stavu.

Zašel za mnou na návštěvu první zombík, kterému nečinil problém přeplavat si ke mě i s pavoukem. Oba jsem ubil dřevěným krumpáčem a pro lepší pocit bezpečí jsem přečkal zbytek noci na dřevěném sloupu. Tam na mě nemůžou. Však ono si s monstry ranní slunce poradí. Poté jsem se prokopal ostrůvkem do země a vytvořil si tak sklepení pro budoucí domek. Našel jsem žulu, diorit a kamení.

Poznámka: start – XYZ: 63,500 / 63,00000 / 19,512 block 63 63 19

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *