Blades of Steel (1988) NES

Na Nintendu (NES) vyšlo celkem dost her, s tématikou ledního hokeje. Spousta z nich se od sebe vzájemně lišila, ať už počtem hráčů na ledě, nebo různorodými pravidly. Ač je lední hokej daný a má jasná pravidla, různí tvůrci si jej pojali po svém. Od Konami se nedalo očekávat nic jiného, než další parádní zářez do herní historie. Blades of Steel je pravděpodobně jediný hokej na NES, který se nejvíce přiblížil reálnému hokeji. A to jak pravidly, počty hráčů na ledě, ale také grafickým zpracováním. Hra je zasazena do NHL a je tu k dispozici celkem osm týmů z tamní soutěže: New York, Chicago, Los Angeles, Montreal, Toronto, Edmonton, Vancouver a Minnesota. Každý z týmů se odlišuje od ostatních různou barvou dresů.

 

Na ledě proti sobě nastupují dvě mužstva, každý s pěti hráči v poli a brankářem. Všichni jsou si podobní jako vejce vejci a žádný z nich nemá zvláštní schopnosti, až na brankáře pochopitelně. Všemu přihlíží jeden rozhodčí, který má na starosti pískání zakázaných uvolnění po kanadsko-americkém stylu (pískáno jen tehdy, dotkne-li se kotouče dříve soupeř). Chybí tu odpískání postavení mimo hru, ale zároveň to dodává hře spád. Vznikají tak velmi lehce přečíslení a není vyjímkou, že jsou všichni útočníci v hloubi útočného pásma, i když se hra odehrává na druhém konci kluziště. Naštěstí jde mezi jednotlivými hráči přepínat, takže se můžete zmocnit ovládání kteréhokoliv z nich a popřípadě se s útočníkem vrátit podpořit obranu. Rozhodčí také odvádí vyloučené hráče na trestnou lavici a to bez jakéhokoliv přerušení hry. Posledním pravidlem jsou odpískané fauly v mezikruží, kdy se bránící hráč proviní faulem a útočník nemůže zakončit – trestné střílení. Všechna tyhle pravidla dodávají hře šmrnc a spád.

Chcete puk a má ho soupeř? Hurá do bitky! Ono to má svoji spojitost. Pokud je hráč na puku, nelze mu ho sebrat nijak jinak než ho řádně zmasit. Vše probíhá v duchu fair-play bitky. Poražený hráč odchází na trestnou lavici a nabízí soupeři dvouminutovou početní výhodu. A jak k bitkám dochází? Chcete-li hráči sebrat puk, musíte do něj 3x narazit a pak se strhne šarvátka. Můžete v ní vyhrát ihned, soupeř upadne a máte čas sebrat kotouč a ujet. Nebo když se strhne pořádná mela, hra vzájemnou bitku ukáže na nové obrazovce z blízka (záběr jak hráči přijedou k sobě a shodí rukavice, to vše za vydatné podpory ochozů) a je jen na vás, kdo odejde z boje poražený. Každý hráč má v ten okamžik pět dílků energie a každý úder mu jednu ubere. Vyhrává ten, který dříve dostane soupeře na zem. K tomu slouží údery do obličeje a břicha. Zároveň si obě oblasti může krýt. Pro poraženého si přijede rozhodčí a odveze ho na trestnou lavici. Hra se však nepřerušuje a plyne dál. 

Ovládání je jednoduše skvělé. S hráči v poli se pohybujete do všech směrů, můžete kličkovat a vyhýbat se protihráčům. Ne však moc dlouho, vždycky vás dostihnout a tak je dobré kombinovat sóla s přihrávkami. Pasy nejsou vždy až tak přesné. Když jsem chtěl přihrát poslednímu obránci u mé branky a příhra místo na něj mířila na brankáře tak z toho byl nádherný vlastenec. Je dobré si pod tlakem v obranném pásmu jednoduše puk narazit o mantinel nebo ho raději jednoduše odpálit přes celé hřiště. Stejně bude mířit na soupeřova brankáře. Jak je to možné? Díky systému zaměřování.

Blades of Steel určitě nebyla první hrou své doby, která přišla s tímhle způsobem zaměřování. Jde o to, že každý brankář má na brankové čáře pohybující se šipku, která cestuje od jedné tyče ke druhé, naprosto namátkově tam i zpět a sama od sebe. Je tedy podstatné, vyčkat na vhodný moment, kdy se přesune do odkryté části branky a v ten moment vypálit. Pak nezbývá než doufat, že se kotouč dostane za záda brankáře. Jenže, čekat na vhodnou chvíli není zrovna jednoduché, soupeři vás budou neustále hitovat a jak je známo každý třetí náraz zastaví útočnou akci. Proto je důležité často si přihrávat a pálit odevšad, neboť brankáři si mnohé střely srazí do brány sami.

Defenzivní činnost je dost těžká. Ale je důležité nějaké akce soupeře pokrýt. V obraně je však důležité všímat si raději jen brankáře. Může se zdát, že brankáři jsou tu hodně slabí, ale když pochopíte jak se jej ujmout, nebudete tolik branek inkasovat. Šipka na čáře se zběsile houpe sem a tam a vy ovládáte brankáře, stinujete s měrnou šipkou a hle pořád inkasujete. Jenže potíž je v tom, že proti střele soupeře se v určitých místech (střed branky) musíte mírně vysunout v pravý okamžik (jít proti střele). Zůstanete-li zalezlí, srazíte si puk do sítě sami. Rovněž je důležité, před pukem i uhýbat. A to tehdy, míří-li soupeřova střela na jednu z tyček. Pokud byste chtěli střelu vytěsnit, hrozí opětovné sražení si střely do brány. 

V obranném pásmu můžete také s obránci vjet do střely, ale vzhledem k tomu, že v ten okamžik ovládáte naráz jak brankáře tak i obránce, bývá to čirá zhovadilost. Protože se s hráčem vrhnete proti střele, puk nezasáhnete a zároveň posunete i golmana prakticky mimo dosah puku a je z toho jednoduchý gól pro soupeře. Jakmile je soupeř na útočné modré, je lepší se věnovat jen brankáři. Golman střely čistě jen stínuje (jako u stolního hokeje). Netasí lapačku, nevyjíždí za bránu a ani nevykopává betony. Což mě před těmi patnácti lety, kdy jsem hru hrál poprvé, docela mrzelo. Všechno vynahradila hra pro dva hráče. To byly panečku bitvy.

Konami je synonymum dobrého ozvučení, hratelnosti a pěkné grafiky. Každá hra na NES od Konami je prostě klenot. To co nebývalo příliš zvykem, jsou namluvené zdigitalizované hlasy, vycházejíc z úst hráčů na ledě nebo od rozhodčího při vhazování. A skvělou atmosféru dotvářeli také diváci. Pokud se hra odehrávala mimo branku, spíše někde ve středním pásmu, šlo slyšet v tichu pouhé ševelení bruslících hráčů a sem tam kotouč, jak narazil do hrazení. Ale jakmile se hra přesunula před branku, tak s první střelou diváci náramně ožili. Parádně to dokresluje atmosféru hry i v bitkách mezi hráči. Animované postavy fanoušků se u mantinelu snaží hecovat svého hráče a dávají mu podporu najevo hlasy i gesty. To co rovněž potěší je úvodní nájezd hráčů na ledovou plochu, jak se před třetinou rozbruslují za podpory dobrého hudebního doprovodu. 

To co mě při prvním hraní skutečně posadilo na židli, byly nájezdy. Zápas skončil remízou a já očekával rutinní nájezdy. To co mě usadilo bylo přiblížení obrazu na led. Najednou jsem stál v tváří v tvář brankáři a koukal na detailnější vyobrazení jeho výstroje. Dlouho jsem se nemohl vynadívat. V nájezdech jde o to… vlastně… oni to nejsou nájezdy, ale střely. Každý tým má pět pokusů. Útočící hráč stojí na modré a od ní také pálí. Žádné ježdění se nekoná. Protihráč, který ovládá brankáře, se snaží pomocí snad devíti možných zákroků zlikvidovat střelu soupeře. Mé prosby byly vyslyšeny. Konečně můžete s brankářem vykonout betony, skočit po poku nebo mu do cesty nastavit lapačku. Celá tahle střílení probíhají v docela zpomaleném stylu a tak je pravděpodobnější, že střelu chytíte. Taky tu poprvé ve hře můžete pálit kotouče vzduchem. Během hry klouže pryž jen po ledě (v NES verzi).

Taky mi docela chyběl ukazatel skore v průběhu hry. Ten se ukázal vždy až po vstřelené brance. A to jako kamerový záběr na kostku, vísící nad ledem. Na ní však o přestávce mezi třetinami neukazují jen skore zápasu, ale také reklamu Konami a skrytou minihru s raketkou. Což byl odkaz na další hru od Konami Gradius. Tahle minihra se vyvolávala po druhé třetině podržením tlačítka select…alespoň jestli si dobře po těch letech vzpomínám 🙂

Hra nabízí dva herní režimy. Exhibice a Tournament. Obě možnosti mají také podvolbu obtížnosti, která tu je rozdělena do tří stupňů: Junior, College, Pro. Exhibice je čistý přátelák. Můžete hrát sami proti počítači nebo s kamarádem při hře pro dva hráče. Avšak jen proti sobě, ne v jednom týmu. Turnaj je jen pro jednoho hráče a je složený z pouhých tří zápasů (v každém mači jiný soupeř), které mají představovat zřejmě čtvrtfinále, semifinále a finále. Po každém vítězství se odtajní pavouk play off (poznáte dalšího soupeře) a po třetím finálovém duelu můžete oslavovat Stanley Cup.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *