Bechera u ledu (2000)

Oběd byl vydatný. Na takové letní odpoledne až moc. Jenže huba mlsná by chtěla ještě nějaký dezert. Jednohubku. Na dobu trávení jsem si vybral jednu freeware adventuru, která byla v roce 2000 součástí soutěže Becherovka game. Tedy soutěž, kde mohl každý vytvořit hru na dané téma týkající se nějakým způsobem tohoto bylinného moku. Rok 2000 byl prvním ročníkem a vzniklo tak dost her bídných ale i dobrých. Vítězové se mohli těšit z finanční odměny. Soutěžící však museli splňovat pravidla. Ročník 2000 nebyl posledním a soutěž trvala každoročně do roku 2009. Celkově vznikly tuny her, některé vysoce převyšovaly druhé, jiné zase nestály za nic. 


Inu jídlo jsem měl snědené, zašel jsem si tedy do sklepa na sedmý schůdek pro jedno lahvové a vrátil se zpět k počítači. Pivo jsem otevřel, hezky zasyčelo, láhev jemně orosená, koštnul jsem prvním lokem a pustil hru Bechera u ledu. Jak se tvůrce nechal slyšet, "Bechera je familiarni oznaceni pro Becherovku" takže až po dokončení hry jsem zjistil, že tu nejde o pravopisnou chybu. Každopádně tahle adventurka je kraťoučká a na poměry freeware není určitě špatná. Je vhodná spíše pro začínající adven-turisty, tedy i ty, co klikací adventuru neviděli ani z rychlíku, který zrovna zastavil před muzeem adventur. Hned v úvodu hry překvapí jednoduché a originální způsob volby obtížnosti.

Autor tak formou čtyř otázek, na které odpovídáte ano/ne, zjistí vaši předchozí zkušenost s dobrodružnými hrami. Na první spuštění jsem data vyplňoval seriozně, při tom pátém už tolik ne. Otázka kolik jsem dohrál adventur se tváří jako stěžejní, takže když jsem vyplnil sto tisíc dohraných adventur ve věku 89 let, hra se spustila a během vteřiny se ukázalo jak jsem lživě odpovídal. Po vteřině se totiž zaplo neúspěšné outro. Ne že bych tak strašně rád hrál hru několikrát od začátku, na vině bylo ovládání. Hra se ovláda klasicky myší, kdy se pomocí mezerníku mění symbol kurzoru na různé funkce (jdi, prozkoumej, seber). Tyhle operace se po kliknutí levým myšítkem provedou. Na palici je však využití pravého tlačítka myši. Zvyk z nemnoha adventur, kdy pravým prozkoumávám věci, tu znamená pád do Windows. Ano, na pravé tlačítko je pumístěný úprk ze hry.Skoro to vypadá jako by tak chtěli autoři uměle natahovat herní dobu :D. Inu asi po šestém spuštění hry jsem si řádně upil piva a pokračoval v hraní.

Příběh hry se točí okolo opičáka Franty, který si žil spokojeně se svou milou Becherkou a oba by se zřejmě měli rádi dodnes, kdyby do jejich pokojného žití nezasáhl Mrož kouzelník. Závistivý Mrož začaroval jeho milou do ledu a tak se musel Franta chtě nechtě vydat do jeho brlohu zachránit milovanou Becheru. Jenže Mrož je dost vykutálený a dokázal Frantu uvěznit do tmavé kobky a tady hra začíná.

Frantovo putování povede celkem přes čtyři obrazovky. V každé z nich bude muset posbíranými předměty řešit další postup. Inventář za čtyři herní obrazovky nenaplníte ani jednou nepoužitelnou věci. Každý předmět bude mít své využití. Někdy je třeba řešit postup použití předmětu na jiný předmět, prostě klasická adventura. Jen se do vyřešené předchozí obrazovky už nelze vrátit. Odpadá tak bloudění a ještě více to tak ubírá na celkové obtížnosti. Na závěr si autoři připravili zapeklitou hádanku. Při hře nehraje žádná hudba, dle manuálu by se měl ozývat alespoň tikot hodin, signalizující časový limit hry. Ale ve Windows 98 jsem měl čistě "silent mode". Časový limit se nastavuje právě oním otázkovým systémem v úvodu hry. Grafika není vůbec na retro adventuru špatná. Vytknul bych jen nevýrazné a tmavé pozadí na dvou obrazovkách, což byl ale zřejmě záměr. Délka na jednohubku akorát. Od autorů je vidět i pokus o nějaké vtipné hlášky hlavního hrdiny. Ideální hra k jednomu lahvovému pivu!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *