The Operative: No One Lives Forever (2000)

V dávných dobách, kdy se lámalo tisíciletí se mezi lidstvem zvěstovala zpráva o vydání špionážní akce s názvem The Operative: No One Lives Forever (dále jen NOLF). Také jsem v té hluboké minulosti něco zaslechl ale nevěnoval jsem tehdy hře zájem. Stejně jako Mafia, je i NOLF hrou, ke které jsem se dostal později, po opadnutí zájmu veřejnosti, která sledovala další právě vycházející hry. Zatímco u Mafie to bylo hraní něco kolem tří až čtyř let po vydání, NOLF jsem si zahrál až po dlouhých dvanácti letech! Klobouk dolů, dokázal jsem ji dohrát a skvěle se pobavit! Ale přejděme k příběhu.


Hlavní postavou je špionka Cate Archer, která pracuje pro mimovládní protiteroristickou organizaci zvanou UNITY. Tahle organizace se stará o mír ve světě a bojuje s teroristickými organizacemi. Ne přiliš zkušená Cate je nakonec přidělena k vyšetřování záhadných vražd uvnitř organizace UNITY. Tajní agenti jsou bezostyšně vraždění a nikdo neví kdo za tím stojí. Podezření spadá do samotného nitra UNITY, kde se pravděpodobně nachází v jejich řadách škodná. Během vyšetřování se však Cate zaplete do daleko nebezpečnějšího případu, kdy je ohrožen celosvětový mír teroristy z H.A.R.M., kteří chtějí ovládnout svět. Cate se tedy dostává do spleti mnoha případů a akce může začít. NOLF je akční střílečka inspirovaná špionážními filmy z 60.let. Hlavním hrdinou ale není James Bond a celý nádech hry se nese v nadneseném duchu parodie. To ale hře vůbec neškodí a přidává ji na zábavnosti. Už v intru hra zaujme svým úvodním songem, který jen skvěle navodí atmosféru pro další hraní. 

Během úvodu se v treninkovém centru naučíte ovládání (tutorial) a budete vysláni na svoji první misi do Maroka. Před každou misí dostane Cate mimo střelných zbraní také nějakou tu zajímavou serepetičku do výbavy. Mezi ně patří brýle, zapalovač, rtěnka, sponka, mince, harpuna, robopes, parfém, přístroj pro zmatení kamer a dekodér zámku. Některé předměty mají hned několik funkci a neslouží zdánlivě k tomu, k čemu navádí jejich vzhled. Pokud nechcete znát funkce předmětů a necháte se překvapit až ve hře, přeskočte následující odstavec.

Brýlemi bude Cate fotit důležité dokumenty, odhalovat bomby v minovém poli a obejít je nebo vidět ve tmě po vzoru Splinter Cell. Zapalovač poslouží k podpalu cigaret, odpadkových košů nebo také k odpálení zámku při režimu autogenu. Rtěnka poslouží jako granát. Sponka umí otevřít některé zámky, v dalším režimu se z ní stane otrávená dýka. Odhozením mince zase odlákáte stráž, která zaslechne její dopad a opustí na chvíli své místo na hlídce. Pomocí karabiny s lanem se rychle a efektivně dostanete na zdánlivě nepřístupné místo. S robopsem si v jedné misi pohrajete ale většího využití s ním nenajdete. Pak tu máme také lahvičku s tekutinou, která dokáže rozpustit-úplně zmizet lidská těla. Parfém s funkcí oslnění nebo jedem a přístroj se statickou fotografií na kameru jsem vlastně nepoužil ani jednou. Šetřil jsem si na později, pravá chvíle příjde, řekl jsem si. A najednou bylo po misi. 

Pravdou je, že taková široká škála zbraní a výzbroje se u střílečky jen tak nevidí. Několik druhů samopalů, pistolí, s tlumiči i bez, s optikou i bez, kuše, harpuna a další. Nemusíte mít obavy, že by nebylo z čehovybírat! Za to má u mě NOLF obrovské plus, i když některé předměty (robopes) nemají širšího využití tak je to skvělé oživení hratelnosti. A myslíte si, že je to všechno? Pchá. Ještě si osvojíte také dopravní prostředky jako motorka nebo sněžný skůtr.

S Cate se vydáte napříč různorodými úrovněmi, takže nehrozí žádný stereotyp. Navštívíte Maroko, oslavíte v Berlíně Octoberfest, vyskočíte z letadla bez padáku, podíváte se na loď i do hlubin oceánu, do kanceláří, procestujete nějaký čas vlakem ale navštívíte i exteriéry jako tropy nebo vysokohorské Alpy. Podíváte se také do kosmu a vyzkoušíte si stav beztíže. Uznejte sami, že tahle široká škála prostředí prostě nemůže nudit. Navíc je hra prošpikovaná spousty hlášek, parodií a hlavně vtipných rozhovorů civilistů i hlídkujících vojáků. Nebudu tu vyzrazovat dialogy, ty na vás čekají ve hře. Ale je úsměvné když Cate vyskočí z letadla bez padáku, cestou dolů ho ukradne padajícímu vojákovi H.A.R.M. a ten se volným pádem řítí na střechu stodoly se slovy: "Jen ať je plná slámy, prosím". Nebo pokojská v hotelu poté co Cate před ní postřílí asi pět vojáků suše řekne: "Hm. Tak tohle teda uklízet nebudu!" Vrcholem je při vážné situaci škrábající se kosmonaut na zadku nebo když překazíte jednomu dělníkovi rande s kozou.

Tohle je jen malinká ukázka toho, co vás ve hře čeká. Je prošpikovaná humornými dialogy a situacemi. Postavy spolu vedou rozhovory, většinou se mezi sebou v klidu baví o obyčejných věcech jako o malování bytu, stříhání nehtů nebo o tom, proč vlastně pracují pro H.A.R.M. Vyplatí se z dálky jejich rozhovor poslouchat a až po něm se o ně, je jednoho po druhém, nejlépe v tichosti, postarat. Moc se mi líbilo v Berlíně, když jsem se na Octoberfestu prostřílel z jedné budovy ven a v dáli na dvorku stál muž oblečen v saku a pohupoval se nepatrně ze strany na stranu. S nebývalou opatrností se k němu přiblížím a navážu rozhovor. Otylý muž třimajíc v ruce skleničku alkoholu něco zamumle a zkácí se k zemi a usne. Považte, která z her tohle ve své době nabídne?! Prostě takové malé detaily co zpříjemní hraní a probudí úsměv na rtech.

"Jsme napadeni! S okamžitou platností se tak ruší všechny přestávky na kávu!"

Náplně jednotlivých misí nejsou jen o střílení z bodu A do bodu B. Mise jsou různorodé. Budete bránít se sniperkou v ruce a dobrým výhledem z okna státníka, jež se prochází po ulici (s děravou kapsou, do které si strčí minci a ta mu spadne na zem – což vhodně okomentuje). Dále stealth mise kde jsou po okolí rozeseté kamery a nesmíte spustit poplach, záchrana a doprava doktora Schlenkera do bezpečí, umisťování náloží k pozdějšímu odpálení, sbírání a focení dokumentů. Zahrajete si také na MacGyvera, kdy zamezíte start jaderné rakety jen za pomocí zapalovače. Během pobíhání a plnění misí potěší i rozbitelnost některých předmětů, kdy se mi nechtělo jít dveřma, rozstřelil jsem okenní tabuli a šel svou cestou. Pche. Linearita. Mám vlastní cestu! Rozstřílet jdou různé sklenice na stole nebo třeba zámek na dveřích.

Celkově je tu jen několik misí, kde jste povinni nevyvolat hluk, nebýt viděni a uhýbat pohledům kamer co to jde. Vyvoláním alarmu mise končí. Kamary jsou tupé, pomalé, nevidí pod sebe a mají omezený pohled do dálky, čímž usnadňují pohyb po okolí. Takže se pod nimi dá procházet vcelku snadno. Horší jsou kolemjdoucí hlídky. Ty se ale pohubují v předem definovaném směru, tudíž není problém se jich v tichosti někde zbavit. Abych pravdu řekl, "povinné" stealth mise mě moc nevoněly. Ale zase jinde, kde i vyvolání alarmu nic neřešilo, jsem se nepovinně oddával pomalému a tichému probíjení kupředu. V tom je NOLF skvělý, můžete mnohé mise hrát rambo stylem, nebo se potichu vkrádat a pistolí s tlumičem se zbavovat vojáků. Po okolí bývají po zdech tlačítka spouštějící alarm a jakmile vás hlídka uvidí okamžitě se k němu rozeběhne.

Pilot: "Kdo má Archer?" Druhý pilot: "Já ne." Třetí: "Já taky ne!" První: "Ehm, no a nevrátíme se?" Druhý: "No já nevím.." Třetí: "Když ono ale bylo cílem mise její záchrana ne?"

NOLF neexceluje jen v nebývalém příběhu, zasazení, arzenálu a výbavou ale také dobrou inteligencí protivníků. Jasně. Dneska už nikoho nerozháže, když vejde do místnosti a vojáci před sebe shodí stůl a ukryjí se za něj ale v roce 2000 to bylo něco! Navíc se mi líbí i efektivní umírání kdy zařvou a svalí se ze schodů nebo přepadnou přes zábradlí na zem. Jsou tu i mezery. Třeba když jsem se plížil potichu k vojákovi, ten se otočil přimo na mě a kráčel mi vstříc. Já před ním přikrčen couval a on nehnul ani brvou jako by mne neviděl. Ale to se mi stalo jen jednou. Pokud navíc trefite jednoho hlídkujícího vojáka, druhý přiběhne a skloní se k padlému se slovy "Are you okay?" a v tento okamžik obvykle padá pod tíhou vaší kulky vedle svého kolegy. Vše v tichosti. 

Různorodé mise baví, střelba zní tak jak má a nepřátelé nejsou úplně blbí. Ovládání je skvěle padnoucí a hra hezky svižně plyne. Až nevěřícně jsem koukal jak je hra dlouhá. Design lokací je skvěle navržen a ne vždy je další postup ve hře úplně znám. V domech otevíráte tajnými přepínači ještě tajnější vchody, na loď se musíte dostat přes jeřáb, někde zase vede cesta jen přes šachty, jinde pod vodou a pod ledem. Stereotypem jsem netrpěl. Vlastně až na pár míst, kde to ale byla spíše vina mé nevědomosti a nedůvtipnosti. Takže tímto děkuji youtube a tamním lets play videím. 

Prvním opravdovým zásekem byla mise, na jejímž konci jsem se měl setkat se špionem. Setkal jsem se s ním a nic se nedělo. Pobíhal jsem zpět všude možně, jestli jsem na něco nezapomněl a jak vyšlo později najevo, setkání s agentem mělo začít tím, že mu připálím cigaretu. Opět NOLF překvapuje nečekanou interaktivitou. Další zásek byl při prvním použití karabiny s vystřelovacím lanem. Nějak jsem pozapomněl, že ji mám nově ve výbavě a toulal se po římsách domu tam i zpět. Nejhorší ale bylo bezesporu podvodní dobrodružství, kde jsem přehlédl spadlý poklop – cestu ven. 

Nejsem příznivcem misí, kde limituje hráče čas. Od dob GTA III, kde jsem s modelem vrtulníku měl vletět do rozestavěné budovy a sbírat (pokládat?) bomby, s časovým limitem pěti minut a s prasečím ovládáním. To se to nakrásno tehdy proběhla písmenka z klávesnice po pokoji. NOLF má taky úseky, kdy musíte nějaký úkon splnit do konce časového limitu. Pravdou ale je (hráno na střední normální obtížnost), že se to dá v pohodě splnit a ještě plno času zbude. Souboje s bossy jsou dalším oživením hry. Zpívající Helga, boxující Armstrong, vybuchující baronka a další protivníci. Takže neváhejte a zažijte život zajného agenta zachraňujíc svět před hrozbou teroristů! V humorném hávu a s nadsázkou, která hra vám tohle nabídne?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *