Wolfenstein (2009)

Evropu zmítá nejděsivější válečný konflikt v dějinách lidstva. Německo rozpoutalo druhou světovou válku útokem na Polsko a postupovalo dále Evropou. V létě roku 1942 si nacistické kleště vybraly k sevření ruské město Stalingrad. Tehdy sovětští vojáci bránili město ulici po ulici, dům po domě. Nacistům se však i přesd notný odpor podařilo obsadit téměř celý Stalingrad. Sovětům se však podařilo obejít s vojsky Stalingrad z jihu i severu a z německých kleštin nezbylo zhola nic. Říšský vůdce Adolf Hitler odmítl své vojsko stáhnout.

V prosinci roku 1942 se jej pokusil zachránit ale nepodařilo se. V únoru roku 1943 se ruské armádě vzdalo téměř půl milionu vojáků německé armády. Na vině byly hlad, nedostatečné zásoby a všudypřítomný mráz. Právě v tento okamžik došlo k velkému zvratu celé drzhé světové války. Dosud téměř hladce postupující nacistická vojska Evropou narazila na ruskou zimu a odhodlání. Nastal zvrat ve válce.  Němci už nepostupovali ale ustupovali. Avšak v samotném srdci tisícileté říše se neustále pracovalo na tom, aby válka směřovala ke konečnému vítězství Německa. Tamní vědci zkoumali a vyvíjeli nové technologie. Jeden z mnoha experimentů vedl generál Zetta, stoupající nová hvězda, pravá ruka Himmlerova. Experiment laboroval s okultismem a branami do jiné dimenze.

Ve městě

Hezká motorka, kdyby tak šlo nasednout a za jízdy střílet nácky!

Okultismus a mimozemské síly tak měly za úkol vytvořit speciální a neporazitelná (nadpřirozená) vojska nacistické armády. Právě v jednom menším městečku Isenstad kdesi v Německu se prováděl jeden takový experiment. Němci se tu snažili za pomoci energie Černého slunce zvrátit válku ve svůj prospěch. Tady příběh začíná. Tam kde je zlo, je zároveň i dobro. V Isenstadtu se o odpor snaží odboj, kterému vypomáhá v různých úkolech B.J.Blackowitz. Přesně ten hrdina, který se v původní hře Wolfensteina z roku 1992 prodíral hradem a po cestě nelenil se zabíjením vojáků.

Městečko Isenstadt je rozděleno hned do několika částí. Díky mapě, která je ve hře, se můžeme pomoci mnoha bodů orientovat kam a kudy jit. Horší už je samotný ukazatel směru. Ten je dost zmatečný a podpoří nejedno bloudění. Na mapě jsou vyobrazeny aktuální úkoly, černý trh se zbraněmi nebo také sídlo odboje kam si hlavní hrdina chodí pro úkoly. Místní odboj vede sličná a hrdinná Caroline. Před každou misí se musíte dostat z místa odboje městem do druhého bodu, což je vchod do úrovně. Po městě však všude pochodují Němci a tak se nejprve musíte prostřílet a probojovat k východu. Je nutné dodat, že tyhle souboje leckterého hráče přestanou bavit. Před kažou misí se to stává dost repetitivní. Mě to vcelku bavilo vždy, i díky tomu, že jsem Wolfensteina hrál asi tak hodinu denně takže se stereotyp nedostavil. Vojáků v ulicích není zas tolik a po probití se zpravidla dostavíte k náklaďáku, který vás odveze k cíli mise. Ocitnete se v jeskyních, kde Němci hledají artefakty. Podíváte se na farmu, která mi připomínala svým prvním dojmem stealth akci Chameleon. Do nemocnice, ta zas ve mě evokovala hru Vampire: Masquerade Bloodlines. Dále hodně povedená lokace zámku, letiště, zeppelin nebo take do jiné dimenze. Lokace jsou různorodé, takže stereotyp až na městské části nehrozí. Všude se povaluje poschovávané zlato, které lze sbírat. Stejně tak se povalují důležíté složky s informacemi, které po přečtení osvětlí okolní děj. Zlato se v budoucnu opravdu hodí. 

Zbraní, které B.J. schovává ve své kožené bundě, je dostatek. Jsou vyvážené a tak se od samopalu postupně dostanete třeba k plamenometu, pancéřové pěsti nebo tesla kanónu. Navíc všechny zbraně můžete na černém trhu vylepšovat. Vylepšení závisí na počtu zlata a také na postupu ve hře. Zpočátku si vylepšíte samopal o větší zásobník a přesnost, později namontujete optiku a němci pod sniperským podhledem budou padat k zemi jeden za druhým. Dokud se nesetkáte s prvními objekty místního výzkumu. Vylepšenými ne příliš lidsky připominájící vojáky. Voják v obrovském brnění, kterému z ramen čouhají dva písty. Po jejich prostřelení mu vyleze ze zad poslední, a jakmile i ten trefite, je po něm. To je mimochodem první velký boss ve hře. Nejotravnějším a nejvíc nebezpečný voják je jak mu říkám "neviditelný assassin". Je to voják, kterého nevidíte a až se k vám přiblíží potutelně se usměje, těsně před vámi se zviditelní a ve stejný okamžik z besprostřední blízkosti zaútočí noži tak rychle, že před smrtí už nestihnete prakticky ani vystřelit. Proti tomuhle vojákovi je skvělou obranou amulet Thule a jeho schopnost zpomalení. O amuletu se zmíním níže. Každá úroveň má na svém konci nějakého bosse. Na každého z nich platí něco jiného, cvož dává hře napětí a atmosféru. 

Wolfenstein vždycky byl a je koridorová akce. Z jedné strany nabíhají vojácí a B.J. všechny kosí a přitom ani nehne brvou. O tom Wolf je. A nabíhání vojáků funguje náramně. Krásně toho lze využít třeba i díky okolním některým interaktivním předmětům. Není jich moc. Prakticky jde o výbušné sudy, krumpáč nebo kladivo. A právě výbušný sud přinesl nejednu radost ještě před získáním plamenometu. Opatrně jsem nahlédl do místnosti plné Němců, kteří mě ještě nezpozorovali. Záhy sebral sud, rozkopl dveře, mrštil sud do davu, zpomalil čas za pomocí medailonu a sledoval jak končí Němci v plamenech. Vůbec gesta, reakce a skripty vojáků jsou povedené. Když nepřátelského pěšáka trefíte u zábradlí, efektivně přes něj přepadne. Když střelíte do barelu za ním odletí efektivně do vzduchu atp. Moc "nové hry" nehraju ale zrovna u Wolfensteina se mi moc líbila grafika a efekty vody. Prostě na jedničku. Člověku se chtělo sem tam otřít monitor, když B.J. probíhal kanálem kde stékala voda. 

Hra je protkaná od intra až po outro krásnými filmečky. Intro se moc povedlo, B.J. je borec. Už v intru použije ke své obraně amulet. Ve hře do amuletu Thule postupně začne získávat první nové schopnosti. Každá aktivace amuletu přivede B.J. do jiné dimenze (amulet využívá energii Černého slunce). Celkem budou čtyři. Ta první je jakási noční vize, kdy vše okolo zezelná (Splinter Cell) a B.J. tak uvidí daleko jasněji vše co se kolem hýbe a také vidí tajné chodby. Druhou vlastností je zpomalení času, což využije nejen k úprku před assasinem ale také k rychlému proběhnutí míst, kde by normálně neměl šanci projít (například mechanismus, který střílí šípy v rychlosti za sebou). Další nedílnou součástí amuletu je beserkr. Všechny zbraně působí dočasně větší poškození. Poslední vlastností je štít, který ochraňuje po určitou dobu před střelami. Určitá doba je energie medailonu. Tu lze po vybití čerpat v okolních jezírcích "Veilu". Ta se nachází všude okolo a není o ni prakticky nouze. 

Nový Wolfenstein u mě dopadl na výbornou. Tak jak Far Cry zabilo zasazení mutantů v půli hry, tady nadpřirozeno sedí skvěle. V úvodu jsme si sice s B.J. Blackowiczem do noty nekápli. Ale nakonec jsem úvod překousl a hra se mi odměnila svižnou akcí, zajímavými inovativními prvky (amulet), příjemnými lokacemi a závěrečnými bossy. Pokud hledáte dobrou řemeslnou střílečku na hodinu sem tam po práci, je Wolfenstein jasnou volbou! Teď už mi jen zbývá rozehrát a dohrát konečně Return to Castle Wolfenstein. Poté budu mít Wolfa dohraného komplet. Tady jsem o Wolfensteinovi něco utrousil na databázi-her.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *