Legend of Kyrandia (1992)

Když je dívce dvacet let, je v nejlepším věku. Pokud má počítačová hra stejný věk, je to prastará žena, dávno zesnulá, opředena mýty. Až z vyprávění a dobových fotografií se dozvíme, že vůbec existovala. Zub času ve virtuálním světě umí pěkně nahlodat. Legenda o Kyrandii je ale stále vznešenou dámou, navenek s místními vráskami ale to ji neubírá na kráse. Kyrandia se těší uctyhodného věku a vypadá jako by se právě včera narodila. Pravdou je, že dnes si omladina takové hry asi na svůj harddisk nepřipustí, to je však jen a pouze jejich chyba. Legenda o Kyrandii má na svědomí Westwood. Ve své době ve mě logo Westwood vždycky evokovalo kvalitní herní zážitek. Ať už šlo o Dune 2 nebo následovníky Command & Conquer, vždycky jsem se náramně bavil. Pojďme své oči uvrhnou na Kyrandii.

Velkokytka Krovnatá: „…Děkuji… a jak je zvykem, musím tě za odměnu poprasit….a teď už mě nech, musím rozhejbat své kořeny…. HÉÉJ, kořeny, hejbejte se, hladovím!“

Legenda o Kyrandii je pohádková adventura, je kouzelná nejen svým příběhem, ale také grafikou a příjemnou melodií, kterou obsahuje. Kyrandie je království, kde se mísí překrásné přírodní scenerie s místními obyvateli. Všichni tu žijí pospolu a vše jen vzkvétá. Laskavý král William se svojí chotí Kateřinou vládnou pevnou ale spravedlivou rukou. Vše ale naruší bývalý bláznivý dvorní šašek Malcolm, který zavraždí královský pár a pomocí Kyragemu si začne podmaňovat postupně celou zemi Kyrandii. Kyragem, který sloužil hlavně k obraně království, mu totiž dodává magickou sílu. Malcolm své bláznovství šíří a ničí okolní krásnou přírodu. Kyrandii už nezbývá moc času. Žije tu však hrstka lidí, kteří se sice ještě nevzdávají, ale beznaděj je postupem času utvrzuje v nepěkný konec království. Jedním z nich je hrdinný Kallak, který ve svém domě píše dopis na rozloučenou, protože tuší, že jeho konec se blíží. Zanechá po sobě očarovanou zprávu, adresovanou Brandonovi, svému vnukovi. 

„Pěkně stará pila. To je jediný hudební nástroj, na který děda umí hrát“ Brandon v příbytku dědečka.

Jakmile dorazí Brandon do jeho obydlí, uvidí na stole zprávu a opodál stojícího dědečka Kallaka, zkamenělého. Je z něj socha. Byl tu Malcolm. Už není cesty zpět. Někdo se tomu bláznovi musí postavit! Brandon se porozhlédne po místnosti, matný pohled věnuje beznadějně zkamenělému děděčkovi a odchází. Když tu naráz zaslechne hluboký a mytologický hlas. To mu oživlý strom, jehož větvoví drží ve své koruně Kallakův příbytek, sděluje brzký konec Kyrandie. Pokud nikdo nezakročí. A kdo jiný by to měl být, než Brandon, vnuk Kallakův? Královským mystikům už mnoho kouzel k boji nezbylo, Kyragem je opravdu mocný. Jak už tomu bývá, velké věci se stávají z maličkostí. A tak se s Brandonem vydáte vstříc dobrodružství, kde musíte získat kouzelný amulet, který jako jediný dokáže ještě něco s Malcolmem udělat. 

„Tvá matka je naživu, a řekl bych, že to byla ona, kdo tě obléknul!“ Brandon při prvním setkání s Malcolmem. 

Amulet

Příběh začíná a zhostíte se Brandona, se kterým nejprve půjdete navštívit v nedalekém chrámu Brynn. Ta vám dopomůže k získání amuletu. Je to zjevem připomínající starodávnou brož se čtyřmi drahokamy. Ty jsou prozatím prázdné a postupným putováním jej naplníte. Jako první kouzlo získáte uzdravování. K němu vám dopomůže Velkokytka Krovnatá (ano, hrál jsem českou verzi). Uzdravování využijete hned několikrát. Další kouzlo do sbírky bude létání a později získáte kouzlo, kterým dokážete rušit jiná kouzla (ta, která používá Malcolm). Posledním kouzlem do kompletu je neviditelnost. Každé kouzlo má své trvání, jakmile skončí trvá nějakou chvíli než se na amuletu znovu objeví.

Dharm poté, co se Brandywine zmínil o jeho zapomětlivosti: Dharm: „Co to cítím, kočky?“ Brandywin: „Je to snad má vina, že nejím rytíře? Jsou tak svalnatí a špatně se loupou.“

Smrt číhá všude

V Kyrandii číhá nebezpečí všude. Mužete tu zahynou hned na několika místech. Pak už bude jen a jen vaše vina, když bude poslední uložená pozice někde v domě Kallaka. Proto si svůj postup ve hře často ukládejte. Ten kdo nechce vědět kde se všude dá zemřít, ať tento odstavec vynechá. Pro ty ostatní, jdeme na to. První smrt si přivodíte v jeskyni, kde je zničený most. Herman se tam drbe na zátylku a jelikož nemá dříví na opravu mostu, nedostanete se s Brandonem dál. Nebo, co takhle zkust zahazardovat, a přejít most přes ztrouchnivělý provaz? Zhynete tu tak trošku vlastní blbostí. Druhý případ je při prvním setkání s Malcolmem u jeskyně s dračí hlavou. Malcolm tu žongluje s noži a jeden po Brandonovi hodí, schválně netrefí a nůž se zabodne do stromu za ním. Musíte hned kliknout na nůž ve stromě, čímž ukážete Malcolmovi, že se ho nebojíte a hodíte mu ho zpět. Pokud ne, Brandon zemře. Ve třetím případě se můžete přiotrávit u stromu s rubíny. Krásná bohatá koruna stromu plná drahokamů. Jakmile si jeden utrhnete, vynoří se had a uštkne vás. Jediná obrana je kouzlo léčení. Po čtvrté budete moci ztratit život v jeskynním bludišti. A vězte, že tam zemřete nespočetněkrát. Po páté se mezi zesnulé započítáte tehdy, pokud v bažině, před obydlím Zanthie, budete dráždit oči příšerky ponořené pod hladinou. Šesté úmrtí vás čeka jen tehdy, pokud po namíchání lektvaru u Zanthie a přeměny u krystalů vypijete omylem namíchaný jed. Už zelená barva napoví. V sedmý případ je brána zámku Kyrandie, osmá možnost je setkání s Hermanem a poslední je v samém závěru hry.

„Jakožto král uvádím v platnost sandály jako oficiální obuv!“ Reakce Brandona na dlouhé pěší putování po Kyrandii.

Postavy

Ve hře jich není zas tolik. S některými prohodíte jen několik vět. Ale do Kyrandie se jejich charaktery hodí. Setkáte se tu se svým dědečkem Kallakem, královským mystikem. Kouzelnicí Brynn a Zanthií, krásných dam a nedílných ozdob celé Kyrandie. Dále s Meritem, chlapcem, odborníkem přes všelijaké lumpárny. Kamarádu Hermanovi půjčíte pilu, kterou vám jako správný přítel vrátí. Setkáte se také se zapomětlivým pánem svitku Darmem a jeho dračím souputníkem Brandywinem. Také je tu stařec Nolby, věčne sedící na lavičce pod stromem, a lamentující nad okolním ruchem. A v neposlední řadě se setkáte s Malcolmem a to hned několikrát.

Na závěr

Celé putování po Kyrandii je z pohledu hráče požitkem. Nádhernou zemi Kyrandii podtrhuje líbezná grafika. Každá obrazovka je vypiplaná do nejmenšího detailu, který lahodí oku. Hru jsem dohrál již na čtvrtý pokus a stále se mi moc líbí. Pro premiérové hráče, z doby, kdy hra vyšla, to musel být neskutečný požitek. Je až neuvěřitelné co tým Westwoodu dokázal vyčarovat z VGA grafiky. Jedna líbezná lokace střídá druhou. Hrát Kyrandii je vlastně takové herní gurmánství. K okolní kráse co zaměstná vaše oči, přibývá během hraní také nádherná podmanivá hudba. Animace postav a jejich gesta jsou naprosto skvělé. Třeba pomalé přicupitání Brandona k Meritovi, který se schovává za stromem. Nebo nádherné oživení vrby a Brandonův úžas. A spousta jiných (list měnící se v drahokam, Brandon lezoucí po laně přes rozbitý most, poprvé u Darma, setkání s Velkokytkou…). Takových okamžiků tu je vážně dost. 

Legenda o Kyrandii je pohádka příběhově i technickým provedením. Pro mě je to nedílná součást mé herní kariéry 🙂 Je to pro mě naprostý adventurní skvost, který jsem po jejím odehrání dlouhá léta nenašel. Jistě spousta adventur byla za mnou. Agent Mlíčňák je také dobrá adventura. Ale Kyrandii v takovém tom úžasu z hraní dokázal u mě probudit až Posel smrti.

edit.: 13.7.2018: Můj průchod hrou od začátku do konce si můžete zhlédnout zde

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *