Prokletý hřbitov – Krkavčí kletba (2011)

Je hluboká noc. V odlehlé vesnici a jejím přilehlém okolí zuří bouře podpořená hustým deštěm. V tomto nečase se řítí v autě hlavní postava hry. Říkejme jí třeba Jack. Stěrače na předním skle automobilu nestíhají všechnu vodu smést stranou. Pohled z vozu řidiče tak není příliš ostrý. Znenadání se ozve rána a přední sklo se tříští. Auto se dostává do smyku a svoji pouť končí na zdech místního hřbitova.

Řidič se probírá z šoku a ze zbytků skla na kapotě se zvedá havran. Očividně mu náraz vůbec neublížil. Rozpřáhl svá křídla a jak se rychle objevil tak v letu rychle zmizel. Řidič se pomalu dostává z šoku. Otevírá pomlácené dveře a vychází z vozidla ven. Kolem tma. Jen světla ze hřbitova jakoby lákala svými hravými plamínky k sobě. Zpočátku na ně kouká s mírnými obavami. Zkontroluje pouhým okem škody na automobilu, který už předtím po nárazu nešel nastartovat. Obavy v mžiku odhodil v dál a vydal se tedy na hřbitov v domnění, že potká nějakou lidskou bytost. Avšak v okamžiku, kdy prošel hlavní bránou a vzdálil se od ní několik metrů, se tato ihned jako mávnutí kouzelným proutkem zavřela. Nešla otevřít. Podivné a strašidelné. A tak se vydal do hlubin hřbitova najít nějaký východ. Východ ze hřbitova našel docela brzy. Tohle místo odpočinku nebylo moc rozsáhlé. Jenže stejně jako brána první i tahle byla zamčena. Jen za ní se naskytl pohled na místní nevelkou vesnici. Jack se tedy vzchopil a při pohledu na lidská obydlí se mu i trošku ulevilo. Vesnice zela na první pohled prázdnotou. Vlastně se víc světel nacházelo na samotném hřbitově. Ve vsi ani světýlko. Není se ale čemu divit. Hluboká bouřlivá noc dozajista ukolébala všechny místní do postelí a k spánku. Jack se rozhodl že se po hřbitově důkladně porozhlédne.


Bylo tu několik vcelku honosných náhrobků. Složené většinou ze sochy v životní velikosti, patrně zesnulé, která se opírá o velký kamenný náhrobek. Na všech ale chyběly jakékoliv nápisy. Což bylo vskutku podivné. Při zkoumání okolí narazil také na chatku. Patrně skladiště všech nezbytných věcí hrobníkových. Vycházelo z ní světlo. Jack vešel skrze pootevřené dveře. Nebylo těžké je překonat. Sestavené z několika prken, viditelně netěsnily a prostupovalo jimi světlo ven. Navíc v pantech visely nakřivo. Uvnitř chaty ale nikdo nebyl. Jen samé harampádí a spousta nepotřebných věcí. Jedna postel a skříň. Patrně pro místního hrobníka dostačující. Příbytek jako ze středověku. A tak se Jack po prohledání vydal zpět do nitra hřbitova. Očekával že v chatce někoho najde. Nebo alespoň klíč či pořádnou tyč, kterou by zámek zapřením odlomil. Nikde nic. Nikde nikdo. Pusto. A tak se usadil vedle jednoho náhrobku a začal přemýšlet co dál. Seděl na místě bezmála hodinu. Koukal na sochu. Seděl, jednu nohu nataženou, druhou pokrčenou a hlavu ponořenou v dlani. Chtělo se mu spát. Při pohledu na sochu se mu zdálo, že pohnula rty. Zíral na ni proto dál. Jak však zjistil, nezdálo se mu to. Ze sochy vystoupila jakási éterická bytost, duch, víla. Nevěděl k čemu by to přirovnal. Zůstal sedět jako přikován. Postava poletovala, levitovala asi metr nad zemí. Jack jen udiveně zíral a nevydal ze sebe ani hlášku. Ač by měl milion a jednu otázku. V okamžiku jako by oněměl. Postava začala mluvit. Svěřila Jackovi svůj smutný životní příběh a požádala ho aby ji pomohl osvobodit duši. Jack ze rtů vydal několik souhlasných slov. Duch slíbil, že mu poté pomůže dostat se ze hřbitova. Náš příběh začíná.

Hra je klasickou 2D adventurou s logickými hádankami. A také s minihrami hledání předmětů (na obrazovce hromada věcí a musíme mezi nimi najít jen ty, které máme napsané ve spodní liště). Všechny logické hádanky lze přeskočit. Dopomáhá k tomu tlačítko Tip v pravém rohu obrazovky. Jen se po jeho vybrání chvíli nabíjí. Nelze ho tedy užívat každou vteřinu ve hře. Někdy je vítanou pomůckou ale víceméně hra nenabízí opravdu obrovskou obtížnost. Takže se po chvíli přemýšlení dostanete kupředu i bez použití tipu. I když já jsem ho sem tam využil. Ukládání pozic ve hře probíhá automaticky. I proto možná trvá přecházení mezi obrazovkami o několik milisekund déle než obvykle. Hra se totiž ukládá automaticky na obrazovce, na které zrovna jste. Jako každá adventura, i tato nabízí inventář kam budeme sbírat všelijaké předměty, které nám cinknou cestou o nos. Předmětů je vcelku dost ale je kladen důraz na logiku, takže všechny co najdete, budete potřebovat a použijete je. Velkou část hry, takžka neustále, budete hledat předměty (prakticky s každou novou obrazovkou se někde vyskytne hledání předmětů). Po nalezení všech, které máme vypsané, se jeden z nich přesune do inventáře a vzhůru do dalšího odhalování příběhu.


Prokletý hřbitov – Krkavčí kletba není hrou megalomanskou ale přesto dokáže pobavit. Nepotkáte v ní mnoho postav, se kterými můžete mluvit. Nemá spletité příběhové linie ale přesto dokáže pobavit. Je to spíše oddychový počin. Ale vskutku řemeslně odvedený.

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *