Deník Harkonnen: 1. Přilétáme na Arakkis

Arakkis byl už v dohledu. Byli jsme blízko a měli bychom co nejklidněji přistát. Podmínky byly mírné. Neměly by nastat žádné komplikace. S naší průzkumnou Ornithopterou jseme přistáli na poušti. Na radarech byl zaznamenán pohyb několika jednotek v blízkosti přistání. Z výšky ale nebylo vidět nic. Postupně přistávalo několik dalších Carryallů, kteří vykládali průzkumné vojenské a pozemní jednotky. Džípy mapovali nejbližší okolí a vytvořili tak formaci kruhu. Dovnitř přistál na malou chvíli poslední Carryall a z něj vyjela obrněná obrovská mobilní stavební základna – MCV. Caryall odletěl. MCV se začalo stavět a měnit v obrovské zásobní skladiště. Úžasný pohled na masy několika tisíců tun ocele v pohybu. Jak se měnilo.

Průzkumné jednotky se pomalu rozjížděli po přilehlém okolí. Těžká pěchota s raketomety je následovala. Základna se záhy postavila. Bylo třeba zajistit okolí zásobou elektrické energie. Napojit elektrárny na sila, která by se plnila zásobami velmi cenného koření. Také bylo nutné klást důraz na bezpečné stavby a stavět dostatečně pevné základy. Jen tak bylo zajištěno aby byla stavba pevná a nepropadala se do písku. Museli jsme si pospíšit. Čas totiž hrál důležitou roli. Jak jsme se dozvěděli ze zpráv našich zvědů, na Arakkisu byli již nějakou dobu také Atreidé a Ordosové. Bylo nutné jim zabránit v postupu a dostat všechny jejich zájmy pryč z Duny. První elektrárny stály, obrovská sila také a Carryal právě přiletěl s Harvestrem. Obrovský a vysoký kontejner přesívá veškerý písek a získává z něj jen čisté koření. Pohled ze základny je krásný. Na dohled jen písek a pruzkumné jednotky. Vládl tu klid.

Záhy jsem byl zburcován důležitou zprávou, která přinesla informaci, že v nedaleké poušti byli spatřeny jednotky pohybující se směrem k nám. Ihned jsem upozornil velení aby vyslalo další Carryaly a zajistilo tak posily. Z dálky se začal písek zvedat. Vypadalo to jako motorizované vozidlo. On to byl náš motorizovaný džíp. Z dálky a písku okolo to zprvu nebylo poznat. Avšak z čím dál větší blízkostí bylo ihned zřejmé, proč se šine takovou obrovskou rychlostí. Za svými zády měl pronásledovatele. Hned několik skupin vojenských jednotek. Proboha to jsou Atreidé! Vysílačka z vozidla v úprku zněla šumivě. Z auta se začalo kouřit. Asi ve 100 metrech od základny narazilo na písečnou dunu. Pronásledovatelé ho dostali. Obklopili a za několik okamžiků se do nebe výbuchem roztříštil džíp do všech stran. Atreidé byli na dohled. Avšak stáli opodál a nijak zvlášť se oproti předešlému počínání, honu na štvavou zvěř, nehrnuli kupředu. Myslím, že nás tu nečekali. Alespoň ne tak brzy. Vzal jsem si dalekohled a díval se na jejich tváře. Muži stáli vedle hořících trosek naší jednotky, kterou uštvali a zírajíc na fungující základnu nevěděli co si počít. Měli jsme převahu. A těm mužům to došlo. Přišlo jejich vystřízlivění. Stáli tam, a jejich pohledy mířily na motorizované obranné džípy, na naši pěchotu s raketomety. Na základnu, která se každou chvílí rozrůstala. Byli si vědomi, že není cesty zpět. Lovci by se stali kořistí ihned, jak by se snažili o ústup. Měli jsme přesilu. A tak se několik skupinek pěšáků z rodu Atreidů vydalo vstříc k útoku, který nemohl dopadnout jinak, než jejich smrtí.


Rod Atreidů je však čestný a jejich vojáci bojovali do posledních chvil. Přišli jsme o několik jednotek a poprvé jsem viděl v boji těžařský stroj Harvester. Jedna ze skupinek se vyrojila zpoza jedné z dun a zaútočila na těžební vůz, zatímco druhá a třetí sváděla boj před naší základnou. Příkaz z velitelství byl jasný nesmí přežít či utéct žádný Atreid. Řidiči tak svá kola obrátili na Atreidy. Ti s velkým překvapením nestačili utéct a obrovská kola Harvestru pohřbila jejich těla v písku nadobro. Je těžké být pravým Harkonenem. Jediným cílem je zmocnit se planety za každou cenu. Ať už jsou oběti jakékoli. Ten samý den o něco později se už nevyskytl žádný problém. Jen z velitelství přišla zpráva o zhruba dvě stě kilometrů vzdáleném Pouštním Červu, který však mířil jiným směrem. Vyslali jsme ještě po okolí několik průzkumných sil, které však už nenarazily na Atreidské jednotky ani na jejich stopy. Měli jsme pocit, že vítězíme. Avšak stále mi vrtalo hlavou, co dělali jejich vojáci tak daleko v poušti? Kde mají svoji základnu? Stále mi na tom něco nehrálo. Právě jsem zahlédl přílétající Carryal. Vypadá to, že jsme na dobré cestě, naši Harvestři tak budou moci rychleji těžit i na vzdálenějších místech. Je to zajímavé neboť právě Carryal je přidělován k základnám větším. Náš tábor by dle vojenských nároků na něj neměl mít právo. Nemáme ani radar. Jsme jen průzkumná základna. Směřujeme nejspíš dobrou cestou a od velení máme důvěru. Později k večeru přišla z velení zpráva kde stálo, že je třeba natěžit dostatek koření a po příchodu posil se přesunou do vnitrozemí. Odhalit další části Arakissu. Jsem zvědav kdy narazíme na první tábory Ordosů, nebo Atreidů…

 

4 komentáře

  1. Clous

    Ahoj, no super, bude to někdy pokračovat ?? Mám rozjetého něco podobného http://www.clous.cz/herni-serialy/ 

    Odpovědět
    • Hellhouse

      V nejbližší době asi ne. Ale nedávno jsem pojmul Dunu formou lets playe a prošel si ji tak opět celou za Harkonneny. Tady jsou jednotlivá videa 🙂

      Odpovědět
  2. Clous

    Škoda, no sem tam sem zajdu, pokud by jsi začal psát, určitě si rád počtu 😉

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *